Vítězka Peče celá země míří do Gourmet Academy!

Co pro vás bylo během soutěže nejtěžší?

Nejtěžší pro mě bylo odloučení od rodiny. Jsem maminka dvou dětí a v době přihlášky byla dcera ještě velmi malá, takže jsem dlouho zvažovala, jestli je správný čas do soutěže jít. Přihlášku jsem podávala spíš spontánně a vůbec jsem nečekala, že budu vybraná. Když jsem se nakonec dostala do stanu, říkala jsem si, že možná budu po pár dnech doma, protože člověk nikdy neví, kdy vypadne. Navíc jsem neznala ostatní soutěžící ani jejich úroveň, takže jsem vlastně vůbec netušila, co očekávat.

Měla jste během soutěže moment, kdy jste si řekla, že byste mohla vyhrát?

Upřímně ne. Nejsem soutěživý typ a nikdy jsem soutěž nevnímala jako svůj hlavní životní cíl. Pro mě je středobodem rodina, naše farma a život kolem ní. V tom mám své ambice naplněné, takže mi vlastně bylo jedno, v jaké fázi soutěže skončím.

Která výzva vás v soutěži nejvíce posunula jako pekařku nebo člověka?

Nejvíc mě asi posunula výzva se šaty. Do té doby jsem pekla hlavně narozeninové dorty pro rodinu a děti, ale tady šlo o padesáticentimetrový dort, což bylo něco úplně nového. Nikdy předtím jsem nic podobného nedělala, takže to pro mě byla velká výzva a měla jsem z ní největší obavy.

Jak moc se realita natáčení liší od toho, co diváci vidí v televizi?

Jeden díl se natáčí dva dny a následně se musí sestříhat do zhruba hodiny a čtvrt. Je proto pochopitelné, že se spousta věcí do výsledného vysílání nevejde. Každý z nás si pamatuje mnoho momentů, které pak v televizi vůbec nejsou, nebo jsou naopak vyzněly jinak. Pořad je samozřejmě sestříhaný tak, aby byl pro diváky co nejzajímavější a nejpoutavější, takže někdy může působit trochu jinak, než jak jsme ho prožívali my.

Kdy jste si uvědomila, že je pro vás pečení něčím víc než jen koníčkem?

Určitě s příchodem mateřství. O jídlo a pečení jsem se zajímala už na střední škole i během vysoké, ale skutečný význam to pro mě získalo až s rodinou. Přes pečení a vaření vyjadřuji svou péči a lásku. Je pro mě důležité vytvořit doma prostředí, kde se všichni sejdou, dobře se nají a cítí se spolu dobře.

Kdo nebo co vás v začátcích nejvíce ovlivnilo?

Nejvíce mě ovlivnilo právě mateřství a rodina. Všechno se začalo přirozeně rozvíjet s péčí o domov a o blízké.

Máte svůj podpisový dezert, který vás vystihuje?

Ano, určitě likérovou špičku. Právě tu budu učit i na kurzech. Je to dezert, který jsem připravovala během čokoládového dílu v soutěži Peče celá země. Celý recept jsem si sama navrhla a ladila tak dlouho, dokud jsem nebyla spokojená. Likérové špičky miluji a chtěla jsem vytvořit opravdu luxusní verzi tohoto klasického dezertu.

Co mohou kurzisté očekávat od vás jako od lektorky?

Myslím, že hlavně osobní přístup a spoustu praktických tipů a vychytávek, které jsem si sama postupně osvojila. Nejsem vystudovaná cukrářka, takže jsem si většinu věcí musela vyzkoušet metodou pokus–omyl. Díky tomu dobře znám chyby, které lidé doma při pečení dělají, a umím poradit, jak se jim vyhnout. Zároveň mám ráda práci s lidmi a těším se na setkání s lidmi, kteří sdílejí stejnou vášeň pro pečení.

Vzpomínáte si na první věc, kterou jste kdy upekla?

Ano, byl to narozeninový dort pro maminku. Ve skutečnosti šlo o jablečný koláč na plech, který jsem nakrájela na kostky, vyskládala do pyramidy a ozdobila krémem. Byla jsem tehdy ještě opravdu malá, možná kolem deseti let.

Co byste chtěla, aby si účastníci z vašich kurzů odnesli kromě samotných receptů?

Především radost z pečení, nadšení a příjemnou energii. Byla bych ráda, kdyby kurzy lidi motivovaly pokračovat doma a vracet se k pečení s chutí a sebevědomím.

Máte nějaký svůj guilty pleasure dezert?

Jednoznačně větrník. Když je opravdu dobrý, nedokážu mu odolat. To je moje velká slabost.

A co slané pečení? Věnujete se i tomu?

Ano, hodně. Doma běžně peču chleba i pečivo, takže je prakticky nekupujeme. Peču z kvasu i z droždí a často připravuji i slané koláče. Díky farmě máme spoustu vlastní zeleniny, sýrů i dalších surovin, takže se to krásně propojuje právě se slaným pečením.

Kdybyste měla vybrat jednu surovinu, bez které se v kuchyni neobejdete, co by to bylo?

Určitě máslo. Bez kvalitního másla se podle mě nedá upéct nic opravdu dobrého. Je základem krémů i těst a jeho chuť je nenahraditelná.

Co byste vzkázala lidem, kteří by chtěli začít péct, ale bojí se, že jim to nepůjde?

Ať se hlavně nebojí dělat chyby. Právě díky nim se člověk nejvíc naučí. Já sama jsem si prošla dlouhou cestou pokusů a omylů a často právě z nepovedených pokusů vznikly ty nejlepší zkušenosti. Pečení by mělo být hlavně radostí, ne stresem. Stačí začít něčím jednodušším a postupně si člověk získá jistotu